Objev Arnoldy Clevellynus

23. října 2012 v 19:55 | Kejt |  Povídky z kouzelnického světa

Objev Arnoldy Clevellynus


Prodírala jsem se hustou džunglí amazonského deštného pralesa. Všude kolem se houpaly liány a na nich dováděly nezbedné malé opičky. Všude bylo tolik zvířat a rostlin, ale všechny byly už dávno objevené. S obrovskou lupou jsem prohledávala každičký milimetříček džungle. S naším průvodcem jsme moc daleko nedošli, jakmile spatřil hada, shodil batohy a pádil pryč. Takže jsem v džungli zůstala jen já a můj pomocník Arnold. Jelikož jsme ale kouzelníci, zvládli jsme z okolních bylinek a odvarů, které jsme si pro jistotu vzali na cestu udělat lektvar dobrého navigování a v pořádku se prodíráme džunglí dál a dál až k posvátnému oltáři starých obyvatelů amazonie. Tam se podle všech důkazů měli nacházet největší rostlinné poklady, které by přinesli jistý zisk do rostlinného a nemocničního obchodu. Podle mých nově nabitých navigačních schopností jsme byli už blízko. Zbývalo pár set metrů, boční zeď oltáře už na nás vykukovala z dáli i přes ty liány a stromy. Prošli jsme okolo kamenné sochy, která snad vyjadřovala gargoyla. Už tehdy se mi něco nezdálo, prudce jsem se otočila, hůlku vytasenou před sebou. Přesně včas, abych stihla odrazit útok domorodeckých otrávených šípů. Arnold udělal to samé. Přitiskli jsme se k sobě zády a navzájem jsme si hlídali záda. Rychle jsem zrakem přejela po bojišti. Všude se povalovaly kosti, ale nebyli to zvířecí kosti, ale lidské! Málem jsem zapomněla na obranu, začala jsem se tedy soustředit. Arnold už začal na domorodce sesílat omračovací a matoucí kouzla. Já stále bránila před zbývajícími šípy. Neměla jsem tolik času přemýšlet, ale jedno mi bylo jasné, ti lidé, kteří tady umřeli určitě něco hledali. Něco opravdu cenného. Arnold už všechny omráčil. Výborně! Můžeme začít v pátrání! Rozběhla jsem se k oltáři, z kamene na něm byly vytesány hlavy-hada, orla a toho podivného gargoyla, který se čněl uprostřed. Jeho výtes byl největší. Místo očí měl však velké zelené smaragdy. Blyštivé kameny vždy ženu lákají, ale teď mě zajímalo něco úplně jiného. Pod hlavou gargoyla vyrůstala ta nejnádhernější květina, kterou jsem kdy viděla. Měla malý stonek, ale za to velký tmavě rudý až skoro bordó květ, který měl bílé kraje. Okvětní lístky byli velmi malé. "Arnolde," hlesla jsem, "našli jsme to, našli jsme to!" Celá šťastná jsem ho objala a začala rozdělávat oheň, Arnold mezitím rozbil tábor, všude jsme to zaopatřili ochrannými kouzly, kdyby jsme se náhodou ocitli zase jako terče. Sedla jsem si k ohni. Arnold se ke mně naklonil: "Jak dlouho myslíš, že tu zůstaneme? Jak se bude květina jmenovat?"
No, vzhledem k tomu, že nevím, jestli je jedovatá, jak dlouho přežije bez vody apod. myslím, že se tu zdržíme tak měsíc. Musíme provést výzkumy. A k tomu jménu... co jí pojmenovat po nás? Arnolda Clevellynus nebo tak něco?" zeptala jsem se.
"Klidně," odpověděl.
"Fajn," řekla jsem a začala jsem při světle ohně psát dopis pro ministerstvo.

Drahé MINISTERSTVO KOUZEL,
rádi bychom Vám sdělili, že jsme právě objevili neuvěřitelnou rostlinu. Před chvílí akorát dostala jméno- Arnolda Clevellynus, přesně po jejích objevitelích. Stále se nacházíme v džungli. Nepřemístíme se, zde nemáme takovou moc, navíc je to posvátné místo a nechceme ho znesvětit jinými kouzly, než je nutné. Potřebujeme udělati výzkum, či je rostlina jedovatá, či se s ní něco neděje, výzkumy by měli trvat nanejvýš dva měsíce. Prosím o zařazení do herbáře a také do encyklopedie rostlin, v další sově by vám měl být poslán náčrtek a popis rostliny.

S pozdravem,

objevitelé Kate Clevellynová a Arnold Weritz Někde v Amazonské džungli bůh ví kdy.

Toto jsem napsala a zapísala jsem na sovu, jenž seděla na stromě. "Na dones to na ministerstvo," řekla jsem a sova se rozletěla na severo východ směrem do Británie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka/básnička/ článek?

Ano 62.8% (27)
Ne 37.2% (16)

Komentáře

1 Venca Venca | 23. října 2012 v 20:52 | Reagovat

Bůůů

2 Venca Venca | 23. října 2012 v 20:53 | Reagovat

[1]: Néé sorry je to dobrý

3 Kejt Kejt | 23. října 2012 v 20:54 | Reagovat

[1]: Vašku si zlej! :D

4 Venca Venca | 23. října 2012 v 20:54 | Reagovat

[3]: Tak určitěě

5 Kejt Kejt | 23. října 2012 v 20:54 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama